Habsburkové

   Za Napoleonských válek získalo Bavorsko díky obratné politice vratislavským mírem roku 1805 suverenitu a jeho panovník  královský titul. Kromě toho mu Rakousko učinilo územní ústupky a za to Bavorsko postoupilo všechny tzv. české statky Wittelsbachů arciknížeti Ferdinandovi, od roku 1814 velkovévodovi toskánskému. Velkovévodu Ferdinanda vystřídal roku 1824 velkovévoda toskánský Leopold II., který držel panství do roku 1847.  Kolem roku 1815 byl zbořen tenkrát již zchátralý starý zámek a místo něho zde byl postaven nový patrový úřední dům jednoduchých klasicistních tvarů. Sloužil jako sídlo patronátních a hospodářských úřadů spojených panství ploskovického, záhořanského a svádovského.

     Znovuzrození se Ploskovice dočkaly roku 1849. Rakouský císař Ferdinand I. habsburský, nebo-li poslední český korunovaný král Ferdinand V. se v roce 1848 vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. a přesídlil na Pražský hrad. Za svá letní sídla si vybral zámek Zákupy a zámek Ploskovice. Císařská družina byla však velmi početná, ploskovický zámek pro ni ve svém původním rozsahu naprosto nestačil. Navíc byl již více než 100 let starý a zevně i uvnitř značně zchátralý. Bylo tedy nutné zámek vhodným způsobem rozšířit a po všech stránkách renovovat . Celá adaptace byla svěřena pražskému staviteli Janu Bělskému, kterému roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Zámek byl zvýšen o jedno patro, na východním konci arkádové galerie byl přistavěn nový pavilon pro potřeby dvora souměrný k úřednímu domu, který byl také rozšířen a jeho průčelí bylo přizpůsobeno novému protějšímu pavilonu. Zcela změněna byla dispozice pokojů v I. patře zámku, kde měl nový majitel přebývat. Opraveny byly rovněž značně narušené arkádové galerie. Malířské práce prováděl Josef Navrátil /1798-1865/ se svoji skupinou, sochařské a štukatérské  Václav Levý s Josefem Effenbergerem a Josefem Svobodou, nábytkářské a čalounické  dvorní dekoratér Josef Veselý. Výběr drapérií a tapet však provedla sama císařovna.  Císař se svým dvorem přijel do Ploskovic poprvé v květnu 1854. Přijel do prostředí číšícího novotou  a vybaveného podle tehdy nejnovější módy předními umělci a řemeslníky, kteří zde, jak praví současná zpráva, „tvořili svobodně, následujíce bez ekonomických ohledů vnuknutí své umělecké fantazie“. Po smrti Ferdinanda V. v roce 1878 převzal Ploskovice jako osobní majetek jeho synovec císař František Josef I.