Zámecký park

• Home
• Zámecký park

Navigace

     Při návštěvě ploskovického zámku nelze opominout ani důmyslně řešený zámecký park o rozloze 8 ha. Jeho  základní koncepce vznikla po roce 1720. Velkorysé je jeho osové řešení od vstupního pavilonu přes zámecký vestibul, zadní park s rybníčkem a topolovou alejí až k mariánskému sousoší u dnešního vlakového nádraží. Koncepce byla zachována i při pozdějších změnách, kterými v průběhu doby park procházel.

     Dnešní podoba parku pochází z let 1850-53, kdy došlo k úpravě zámku ve stylu II. rokoka. Novou úpravu vedl podle architekta Jana Bělského dvorní zahradník Fr. Fritsch, který mimo jiné proslul již kolem roku 1840 nebývalou a účinnou péčí o ovocnářství , zakládal  vzorné školky a ploskovické okolí přímo zaplavil novými alejemi a sady ovocných stromů.

     Přísná osová symetrie, obdélný tvar, sklon pozemku tak, aby jeho plocha zachycovala co nejvíce slunečních paprsků, naprostá uzavřenost dispozice, která nemá zdůrazněný vjezd ani „čestný dvůr“, to jsou základní motivy středoevropské zahradní architektury.

      Terén zahrady vykazuje čtyři terasové stupně. Druhý stupeň od severu, který je zároveň nejvyšší a hlavní terasou, působí jako přirozený útvar. Ve skutečnosti jde o zděnou stavbu, do které jsou pojaty přízemní grotty pod zámkem a vinné sklepy v částech pod arkádou. Zámek s přilehlými arkádami pak rozděluje zahradu na horní a dolní. Obou částem vévodí uprostřed širokých hlavních cest dvě elipsovité kašny s figurálními vodotrysky. Cennými jsou i kameninové zahradní doplňky rozmístěné po celé ploše zámeckého parku, zejména mramorové fontánky v terase po zámkem, vázy a za připomenutí stojí i kuželník u západní ohradní zdi parku.

       Z porostů připomeňme alespoň  zerav východní /Thuja orientalis/, skupinu vzrostlých paulownií /Paulownia tomentosa/, kaštanovník jedlý /Castanea sativa/ a další. Mezi nejcennější náleží výstavní exemplář stříhanolistého jírovce /Aesculus Hippocastanum Laciniata/.